O autorce

Moje fotka

Jsem člověk mnoha zájmů a mnoha názorů. Religionistika, kultura, čtení, psaní, focení, hudba, turistika, cestování... Můj život je zkrátka o lidech, s lidmi a pro lidi. Protože jsem žena, obvykle málokdy vím, co chci, ale zato nepřestanu, dokud to nedostanu. Vyznačuji se slušnou dávkou paličatosti a svéhlavosti. Občas mě to bohužel nutí jít hlavou proti zdi a pak to také dost bolí. Vím, jak je těžké si pevně stát za svým. Ještě těžší je ustoupit a přiznat chybu. Nejtěžší je najít rovnováhu.

pátek 8. května 2015

Český neocharismatický sen

Ve slovenském překladu bude v nejbližších dnech publikováno v časopisu Rozmer.

Bublina, která splaskla. Tímto titulkem reagovala média v roce 2004 na Český sen a totéž platí i v  případě akce Benny Hinn v Praze. (Ne)uskutečnila se 28. a 29. dubna pod hlavičkou organizace Fresh Fire for All Nations. Množství věřících čekajících na zázračného uzdravovatele Bennyho Hinna, který nepřijel, připomíná pointu dokumentárního filmu Český sen, kdy davy koupěchtivých lidí odcházeli od makety supermarketu, ve kterém mělo být nabízeno mimořádně levné zboží, s prázdnou.

Mimo početnou skupinu věřících z Prahy, dorazily na „konferenci“ také skupiny napříč neocharismatickým spektrem z celé České republiky, ze Slovenska, z Maďarska, Polska i vzdálenějších zemí. Avšak úsilí těch, kdo absolvovali dalekou cestu v očekávání návštěvy jednoho z nejpopulárnějších uzdravujících evangelistů současnosti Bennyho Hinna, nebylo odměněno. Po Křesťanské konferenci Ohně 2015 v nich zůstala spíš jen trpká příchuť zklamání z toho, jaké svědectví o neocharismatických křesťanech tato akce vydala.

Jakkoliv byly prezentovaným důvodem Hinnovy absence zdravotní důvody a Boží záměr, můžeme spekulovat i o tom, že v rozhodování, zda Benny Hinn bude vážit cestu do Prahy, zvítězil čirý pragmatismus. Předem registrovaných účastníků byla stěží tisícovka. Při uvážení kurzu dolar versus koruna by z akce velký zisk patrně nebyl, tak organizátoři vybrali vstupné a obálky s penězi a Benny Hinn věřícím jednoduše požehnal z projekčního plátna.

Je sice pravděpodobné, že Hinn měl závažné zdravotní důvody ke zrušení své cesty, ale toto muselo být, a podle kuloárních informací opravdu bylo, organizátorům akce známo s předstihem. Takovému závěru nahrává i fakt, že Česká republika měla být posledním evropským zastavením nerealizovaného Hinnova turné. Pro Italy a Němce byla nepřítomnost hlavního pastora důvodem ke zrušení celé akce. Naproti tomu stejný postup jako v Čechách zvolili organizátoři také na Ukrajině. O tom, že se Benny Hinn nakonec nedostaví, informovali návštěvníky konference dávno po začátku prvního večerního shromáždění, kde měl pastor sloužit.

Úroveň přípravy takový „vrcholný bod programu“ předpokládala. Organizátoři vybírali vstupné velmi amatérským způsobem - bez výdeje příjmových dokladů či stvrzenek vydávali účastníkům náramkové vstupenky nerozlišující ani jednodenní či dvoudenní účast. Kvalita ozvučení sálu byla i na poměry českého neocharismatismu žalostná, stejně jako úroveň projevu vybraných řečníků i jejich tlumočníků. Co bylo provedeno pečlivě, bylo rozmístění obálek na peníze na každé židli.

Na tomto příkladu se působivě odhalila tvář hnutí víry v českých poměrech. Redukce celé akce na „dej peníze a Bůh požehná“ vrcholila hlavní tezí prvního večerního shromáždění: darované peníze v obálkách jsou semínkem, které věřící zasadí, aby Bůh jejich dar mnohonásobně rozmnožil. Většina večera byla spojena s marnou snahou řečníků rozpumpovat chladný a zklamaný dav obvyklými frázemi: „Neodejdeš stejný! Bůh má pro nás požehnání dnešní den!“ a „Zatleskejme Pánovi!“
Stejně tak se vysvětlení, proč Benny Hinn místo rad lékařů nevyužil spíše Božího daru uzdravování (ať už svého nebo někoho ze svých nejbližších spolupracovníků), omezilo pouze na entuziastická konstatování typu: „Bůh s námi má své plány a byl to jeho záměr. My musíme věřit! On je mocný! Volejte Aleluja!“ Taková byla reálná podoba „českého neocharismatického snu“.

Při shromážděních druhého dne se nálada trochu zlepšila. Mnozí lidé reagovali nadšeně i na náhradní řečníky, projevovali vděčnost i za to málo, co bylo prezentováno a s vírou hledali své uzdravení a požehnání. Faktem zůstává, že nejspíš odmítli připustit, že byli ve skutečnosti oklamáni. Tento dojem se během dopoledního shromáždění druhého dne snažili organizátoři zastřít vykreslením soucitu se zklamáním věřících a nabídkou vrácení vstupného. Ovšem i to se ukázalo jako prázdné gesto ve chvíli, kdy se někteří skutečně snažili této možnosti využít. Od registrační přepážky odcházeli pouze s částí vstupného, doznívající přednáškou o povrchnosti své víry v uších a opovržlivými pohledy v zádech za to, že žádají zpět peníze, ačkoli jsou na akci přítomni.

Otázkou nakonec zůstává, o jaký typ akce se jednalo a jaký obraz vytvářela o svých účastnících. Neměla patrně žádné misijní zaměření, její vyznění se téměř omezilo na odevzdávání obálek před údajně živě přenášenou tváří Bennyho Hinna na velkém plátně a modlitby za uzdravení. Po organizační stránce představovala vrchol amatérismu a pouze odhalovala jistý degenerativní charakter hnutí víry v českém prostředí.


Těch, kteří znechuceni odešli nebo se alespoň hluboce styděli, byl v poměru k celkovému množství lidí v sále celkem zanedbatelný počet. Jistě i mnozí z nich zůstanou nadále přesvědčení, že Benny Hinn má svůj mandát od Boha. Významnou množinu tvořili ti, kdo ve snaze utvrdit především sami sebe ve víře a popřít vlastní zklamání, prosili, přemlouvali, vysvětlovali a nakonec i odsoudili odcházející otevřeně znechucené věřící. Představují prazvláštní hnací motor soudržnosti českých neocharismatiků, která se projevuje i za naprosto bizarních okolností a svědčí o tom, že lidé z těchto kruhů dokáží uspokojivě interpretovat vše. To, že císař pán je nahý, pozná každé malé dítě. U papírové makety supermarketu také nelze tak snadno tvrdit, že zde stojí skutečný supermarket. Ale každý, kdo má pravou víru a Boží oheň v srdci, může prožívat, jak velmi byl požehnán a horlivě bránit „český neocharismatický sen“.

Tereza Halasová a Jitka Schlichtsová

Žádné komentáře:

Okomentovat