Chléb náš vezdejší

Zatímco včera mnou lomcovala především touha sdělit své dojmy, dnes se s vámi podělím o záležitosti zcela praktického rázu. Vůbec si na konci druhého dne pobytu nemyslím, že bych toho moc věděla. Přesto i to málo stačí na román. Pokusím se být stručnější.

První část šestitýdenního pobytu probíhá v Delhi. Konkrétně v Vijay Vallabh Smarak Jain Mandir Complex Alipur. Zde bychom podle itineráře měli být až do 13. června, kdy bychom se měli přesunout do Jaipuru, a pak 22. června do Indore a 25. června zpět do Delhi. Mezi tím proběhne ještě několik výletů a zastávek. Pokud to jen trochu půjde, pokusím se psát. 

Organizace je po všech stránkách nad míru pohodová. Snídaně jsou až od půl osmé, takže ráno není žádný stres. Přednášky máme většinou dvě dopoledne a občas se v programu najde i nějaká jedna odpolední. Například dnes jsme stihli tři přednášky za dopoledne, ale byly to jen takové úvodní - přehledové. Když nejsou přednášky, máme osobní volno, kdy si můžeme dělat prakticky cokoli - spát, pracovat, číst, bloumat bosky po mandiru (to dělám nejradši já), ale také třeba vyrazit do města. 

Musím říct, že dnešní cesta klimatizovaným taxíkem nejmenované renomované evropské automobilky s kolegy se zdála o něco více bezpečná, ale o mnoho méně zajímavá než ta včerejší rallye místním na koleni stlučeným vehiklem. Návštěva "obchoďáku" byla však zcela zbytečná věc. 

Co ve mně stále budí rozpaky, je ubytování. Je zdánlivě mnohem komfortnější, než jsem si představovala. Máme na první pohled úplně normální dvoulůžkové pokoje s vlastním sociálním vybavením i klimatizací. Všechno to na první pohled vypadá moc pěkně. I zbytek areálu je zvláštní kombinací velmi účelové, hladké a moderně vyhlížející architektury vyvedené v kameni a mramorových obkladech a chrámových budov nejrůznějšího rázu. Vše je obklopeno zelení, ve které se prohánějí roztomilé proužkované veverky a ptáci zpívají jako o život. To je ta romantika, které by leckdo snad mohl podlehnout. Na druhou stranu se tu zřejmě neřeší věci jako nějaká kultura spaní. Tím myslím svou představu postele jako čistého a přátelského místa, kam vstupuji za účelem osvěžujícího spánku. Zaprášené a ušmudlané je tu úplně všechno včetně postelí. Povlečení je zřejmě také považováno za cosi nadbytečného. Jakákoli hygiena výše zmíněných sociálních zařízení je také zřejmě jen náš západní konstrukt. Je zcela matoucí vidět mramorem obloženou toaletu, která je tak špinavá (zaprášená a čímsi potřísněná), že se k ní nechcete přiblížit na několik metrů. Nemluvím o sprchování. Sice máme krásnou prostornou sprchu, ale je tak zanesená vodním kamenem, že z ní zkrátka nic nepoteče. Nezbývá tedy nic jiného, než si natočit vodu do připraveného kýble a pomocí kelímku se polívat. Ono je to ale stejně úplně bezpředmětné. Potrubí je totiž tak rozpálené, že teče jen vařící voda. Ale já to vyřešila: dopoledne jsem si napustila kýbl vody a nechala ho doteď stydnout :-DDDDD

K otázce spaní jsem už něco zmínila. Postel tedy není zrovna nejčistší místo na světě. Dále můžete zvolit ze tří možností: buď spát v rozpáleném pokoji, nebo spát v rozpáleném pokoji s puštěným větrákem, co dělá rachot, nebo pustit předpotopní klimatizaci (a pánu Bohu za ní žehnám), která dělá ještě větší rachot. Má spolubydlící volí klimatizaci, já k tomu špunty do uší a spíme si jako andělíčci.

Jistě jste všichni zvědaví také na jídlo. Indické jídlo pro mě není žádné překvápko. Znám ho trochu od Kršnových oddaných. Na stole je mnoho různých nádob, z nichž si na dělený tác naberete od každého něco. Obvykle je tam rýže, nějaké placky a zeleninové pokrmy nejrůznějších konzistencí. Nečekejte ode mě učený výklad. Nikdy nevím, jak ty věci chutnají, dokud je nezkusím. Názvy jídel už jsou opravdu vyšší dívčí. Obvykle je k tomu také nějaké ovoce. K snídani byl oba dny banán. Dnes k obědu bylo mango. Zatímco banán chutnal i voněl jako celé tohle město, byl přezrálý a vůbec neodpovídal tomu, co normálně považuji za banán, to mango bylo nejlepší, co jsem kdy ochutnala. Pijeme vodu. V učebně pak máme stůl s nějakými balenými drobnostmi ke svačině, kávu, čaj a vodu stále k dispozici. S tím u mě organizátoři rozhodně bodují. Jídlo a s ním související servis hodnotím na pět hvězdiček. 

Pro dnešek končím. Pokračování zase příště!